Lovecký výcvik a praxe

Začátky

Beáta se už jako štěně projevila velkou chutí k práci a i přesto, že to původně nebylo úplně plánované, jsme v lovecké kynologii našli zalíbení a stala se naším velkým koníčkem.

Během prvního roku Beátky života jsme navštívili různé výcvikové skupiny, absolvovala základní výcvik poslušnosti, vyzkoušeli jsme i průpravu na agility a různé jiné věci, a i když to vše bylo určitě zajímavé a prospěšné, nejvíce nás začala bavit právě lovecká kynologie.

Již od věku 4 měsíců jsme jezdili na pravidelné výcvikové akce, absolvovali jsme i vícedenní výcvikové pobyty a začaly jsme se intenzivně věnovat přípravě na OVVR. Toto dobou také padlo rozhodnutí, že když vše vyjde jak má, Beátu uchovníme a založíme si chovatelskou stanici.

Výcvik nás opravdu bavil a Beátka dělala obrovské pokroky. Samozřejmě se to ale neobešlo bez různých situací, kdy jsme měly o provedení úkolu obě trochu jinou představu. Trpělivostí a pílí se ale podařilo různé nešvary velice rychle odbourat a výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat.

Beáta od začátku neměla problém brát do mordy zvěř, což jsem u některých psů zpozorovala. Díky zkušenostem, které jsem získala nejen naším výcvikem, ale i tím, co jsem viděla u ostatních a dále pak vlastní zkušeností s výcvikem našich odchovů, si troufám říct, že jsem schopná poradit v případě, kdy pes zvěř brát odmítá.

OVVR

Ve věku 13 měsíců Beátka úspěšně absolvovala OVVR. Dokončila je s plným počtem bodů a skončila na druhém místě proto, že fena, která měla také plný počet bodů byla mladší (o jeden den). U OVVR se vítěz zkoušek v tomto případě posuzuje kritériem věku a vyhrává ten mladší. Pro nás to ale bylo opravdové vítězství a naši chuť pokračovat dále a rozvíjet se to velmi podpořilo.

Nemohu říci, že jsem to úplně nečekala. Neskromně přiznávám, že po veškeré přípravě a výsledcích během výcviku jsem ambice na velmi dobrý výsledek, ne-li vítězství měla 🙂 Na druhou stranu jsem si byla a stále jsem vědoma, že i sebelépe připravený pes může na nějaké disciplíně pohořet vlivem nejrůznějších okolností a že ani vůdce není vždy neomylný, tedy ke všem zkouškám nehledě na ambice, přistupuji vždy s pokorou.

Další lovecké zkoušky a úspěchy

3 měsíce po úspěšných OVVR jsme s rozestupem 3 týdnů absolvovali KPZ a KZVP, na které jsme se připravovaly v létě. Do intenzivní přípravy ale během léta zasáhla moje krátkodobá zdravotní indispozice, svatba a svatební cesta (kde byla Beátka s námi), tedy tolik času na přípravu nám zase nezbylo.

Tady už k mému opravdovému překvapení Beátka zazářila nad moje očekávání. KZVP dokončila v I. ceně s titulem CACT a to stejné zopakovala při KPZ o tři týdny později, kde k tomu ještě přidala ocenění vítěz zkoušek. Byla pro mě velká čest převzít toto ocenění a pronést při nástupu závěrečnou děkovnou řeč. Ač jsme byly připraveny a disciplíny ovládala, toto jsem opravdu nečekala. Určitě ne tak rychle a na prvních dvou vyšších zkouškách.

Díky faktu, že jsme získaly 2x titul CACT přinesl nový cíl, ke kterému směřovat a to pokusit se získat další titul CACT z vrcholových zkoušek a tím splnit podmínky pro udělení titulu Český šampion práce.

Zde jsem se byla vědoma toho, že je to něco, o co se můžeme snažit celý lovecky aktivní psí život a možná k tomu ani nemusíme dojít, protože vrcholové zkoušky (VZPR), jsou poměrně náročné, přísněji posuzované a také je to vždy trochu i o štěstí.

Výcvik pokračoval dál a my se učily ať už pod odborným vedením nebo potom samy novým a novým věcem. Během toho se nám dostalo příležitosti aktivní lovecké praxe, chodily jsme a chodíme na tahy na kachny a hony na drobnou zvěř.

Jak už to tak u fen bývá, několikery zkoušky nám překazilo hárání, měly jsme delší pauzu kvůli vrhu A, já mezitím stihla mít 2 děti, nicméně jiné jsme absolvovaly a ač občas k nějaké té chybě došlo, ještě nikdy jsme během zkoušek nevypadly. Všechny zkoušky, kterých jsme se účastnily jsme došly v I. nebo II. ceně, jen ZPR jsme došly v ceně III. To jsme ale určitě nebraly jako prohru, protože to byly zkoušky velmi náročné a mnoho psů tehdy vypadlo a zkoušky vůbec nedokončilo.

Určitě to ale neberu tak, že jsme neomylné a sama ze zkušenosti vím, že se někdy nedaří i velmi dobře připraveným psům, šampionům práce a že se může stát v podstatě cokoli. Myslím tedy, že i přes zdravé ambice a touhu vítězit a odnášet si ze zkoušek tituly, by k tomu měl vůdce psa přistupovat s pokorou a brát to jako příležitost zažít něco nového se svým psem, budovat vzájemné pouto a jako příjemně strávený den se psy a partou podobně zaměřených lidí v přírodě. To, že jsme (zatím) nikdy na zkouškách nevypadly beru jednak jako výsledek naší práce, ale nepopírám, že jsme měly i štěstí.

Šampion práce

Den 8. 9. 2019 se zapisuje do historie naší CHS jako velmi úspěšný. Toho dne jsme s Beátou úspěšně dokončily VZPR v Týnu nad Vltavou v I. ceně s titulem CACT.

Tím Beáta ve věku 4 let splnila poslední podmínku pro udělení titulu Český šampion práce – lovecký výkon!

Popravdě – nečekala jsem to. V Týnu nad Vltavou jsme byly na zkouškách už dříve, na výše zmiňovaných ZPR, které byly velmi náročné, přísně posuzované a tehdy jsem byla opravdu ráda, že jsme došly ve III. ceně.

Do každých zkoušek jdu se zdravou nervozitou, zapálením pro věc, uvažuji realisticky a vyhodnocuji situaci podle toho, jak Beátu znám a tak nějak vím, co od ní čekat. Tedy ambice a touhu po nejlepších výsledcích mám vždy, ale snažím se být nohama na zemi.

Když před námi na barvě vypadl pes, který už byl šampion práce a barvu šel už mnohokrát, nervozita se zvýšila. Hlavně proto, že s barvou jsme tehdy ještě moc zkušeností neměly (na zkouškách jsme ji šly podruhé). A ten pocit, když jsme ji úspěšně dokončily ještě se známkou 4 si pamatuji doteď.

Tento úspěch je výsledkem naší týmové práce, silného pouta mezi mnou a Beátou, výsledkem mnoha a mnoha společných tréninků, účastí na zkouškách a také trochu štěstí.

Výcvik odchovů a podpora okolí

Nemalý podíl na všech našich výsledcích má moje rodina, která mě podporuje v těchto aktivitách a umožňuje mi výcvik a zkoušky skloubit s péčí o děti. Od té doby, co máme malé děti je totiž tato podpora velmi důležitá a bez ní by to v podstatě nešlo. Jako bezdětná (během prvních dvou let Beátky života) jsem jí mohla věnovat veškerý svůj volný čas a nemusela jsem do toho zainteresovat další osoby, což se s příchodem dětí samozřejmě změnilo. A myslím, že se nám to daří krásně skloubit.

Díky všem našich zkušenostem jsem se začala věnovat výcviku našich odchovů a ti, kteří mají zájem mohou s námi trénovat. Pomáhám jim s přípravou na lovecké zkoušky.

Momentálně s námi intenzivně trénují dva psi z vrhu A – Artuš a Alfréd (Buddy).

Oba jsou velmi šikovní, ale je vidět, jaké jsou všichni psi individuální osobnosti. Na různé podněty během výcviku reagují trochu jinak, když je srovnám mezi sebou i s Beátou, ke každému je třeba přistupovat trochu individuálně. Oba mají úspěšně absolvované OVVR a nyní je připravujeme na další lovecké zkoušky (KPZ měli jít na podzim 2020, ale zkoušky byly kvůli pandemii koronaviru zrušeny).

V příští sezoně/sezonách bychom je rádi vedli ve šlépějích jejich maminky Beáty.

Na dálku se snažím být nápomocna i Andělce – Joi, která se v Bulharsku se svým majitelem také začíná věnovat loveckému výcviku.

S Beátkou jsme měly natrénováno na SRZ, které nám bohužel na podzim 2020 zvýše zmiňovaných důvodů byly zrušeny.

Byla to pro nás nová výzva, naučily jsme se nové disciplíny a velmi ráda bych je vyzkoušela i na ostro na zkouškách. Na to si budeme muset počkat, protože se obávám, že příští rok plánovaný termín SZR kvůli vrhu B nestihneme 🙂

Tak uvidíme, kdy budeme mít příležitost.

Momentálně se tedy věnujeme výcviku a v lovecké sezoně i lovecké praxi.

Carla

Z vrhu B máme doma fenu jménem Bella Carla, kterou plánujeme uchovnit a tedy se věnujeme i loveckému výcviku.

Carla nyní ve věku 9 měsíců stále něco nosí a jako sedmiměsíční absolvovala dva hony, kde se sice hodně držela maminky Beátky, ale rozhodně neudělala žádnou ostudu.

V 6 týdnech už nosila kachní křídlo a malý dummy. Se zvěří je to zatím trochu jako na houpačce, puberta je znát, takže někdy se tváří, že zvěř nikdy neviděla a jindy nosí bez problémů.

Nicméně už krásně zvládá aport v terénu s dummy nebo se spárky, stejně tak dohledávku. Do vody chodí velmi ráda, ale na pořádný vodní trénink si ještě počkáme než bude lepší počasí.

Bella Carla 7 týdnů