Jak jsme se dostali k chovu Flatů
Už od útlého dětství jsem milovala psy a mým největší snem bylo mít vlastního pejska (a na otázku co budu dělat až vyrostu jsem odpovídala, že budu mít chovatelskou stanici :-)).Kvůli nejrůznějším okolnostem jsem neměla tu možnost a musela jsem si na vytouženého psího kamaráda chvíli počkat.
Beátka
Tento dětský sen mi vydržel a já si ho splnila 1. srpna 2015 kdy jsem si se slzami štěstí v očích přivezla z Plzně svoji Beátku.
V tu chvíli jsem věděla, že mám vedle sebe svou spřízněnou duši, ale netušila jsem kam až nás to zavede. Beátka měla být původně rodinným psem, ale neměla jsem tušení, že si s ní opravdu začnu plnit své sny.
Od začátku jsem hledala různé výcvikové skupiny, které by nám sedly a měla jsem jasno v tom, že se chci Beátce opravdu věnovat. I přes svou lásku ke psům, velké teoretické znalosti a zkušenost s Terezkou (viz níže), jsem se pokládala za začátečníka a hledala jsem pro nás nejvhodnějšího trenéra.
Prošly jsme základním výcvikem u nás v Jihlavě, navštívili psí školu, kde jsme trochu přičichly k průpravě na agility, ale nějak to nebylo úplně ono. V tu chvíli mě začalo čím dál více lákat dělat to, pro co vlatně bylo plemeno vyšlechtěno, to, co je mu přirozené. Tak začalo seznamování s loveckou kynologií.
Musím říct, že jsem měla opravdu štěstí a hned napoprvé jsem si vybrala výbornou trenérku Kristýnu Šedou z Brna https://www.vycvikretrivru.cz/
Začali jsme poměrně intenzivně trénovat a ve věku cca 4 měsíců se Beátka poprvé seznámila se zvěří, v 5 měsících už bez problémů přinesla kachnu a v roce udělala v I. ceně na plný počet bodů OVVR. Za první rok intenzivního tréninku a častého dojíždění do Brna jsem poznala spoustu skvělých lidí, chovatelů, majitelů retrieverů a tehdy jsem se rozhodla žít svůj sen.
Naučila jsem se mnoho věcí a díky tomu a dalším zkušenostem získaným na loveckých zkouškách, i v praxi teď mohu pomáhat našim odchovům s loveckým výcvikem a přípravou na zkoušky.
Díky základu, který jsme položili v prvním roce Beátky života jsme dosáhly i na dalších zkouškách skvělých výsledků, které nás dovedly až k získání titulu Český šampion práce.
Bella Carla ze Zaječího skoku
Carlu jsme si nechali jako pokračovatelku chovu, je z našeho vrhu B.
Ve vrhu B, i když byl velmi početný, se narodily jen 3 holčičky. Výběr byl i tak náročný, protože byly všechny úžasné, ale nakonec volba padla na slečnu červenou.
Carla je úzašné stvoření a opět nám potvrdila, že i když stejné plemeno, každý pejsek je individuální osobnost.
Carla je plná energie a temperamentu, to zajisté zdědila po obou rodičích. Má po mamince velkou chuť k práci, na výstavách se ale také neztratí a máme za sebou i nějaké úspěchy na poli výstavním. Netajím se ale tím, že práce nás všechny baví mnohem víc. Zároveň je to velmi citlivé a jemné stvoření, které má velkou oblibu nosit vše, co jí přijde pod čumák. Takže pokud někde necháme ležet třeba nějaký kus oblečení nebo děti hračku, je jisté, že ji Carla brzy objeví a donese. Všechno nosí ale opravdu jemným úchopem a stiskem, takže je to někdy i vítaná pomoc a rozhodně se nemusíme bát, že by něco zničila.
Terezka Libošovská Blata
S plemenem Flat Coated Retriever jsem se osobně blíže setkala ale již dříve a to v roce 2011 díky fence mého tehdejšího přítele a nynějšího manžela Eduarda, Terezce.
Terezka Libošovská Blata byla úžasná fenečka, se kterou jsem moc ráda trávila čas a díky ní jsem poznala tu úžasnou Flatí povahu, do které jsem se zamilovala a je z toho láska na celý život. Ve věku necelých 13 let v březnu 2015 odešla za duhový most.
Terezka měla v rodokmenu fenu jménem Katja Mimojska (byla to její prababička). Katja Mimojska byla zakladatelkou chovu FCR v ČR, kterou v roce 1991 importoval pan J. Kubeš. Tímto započal chov Flatů u nás.
Jejím otcem byl také známý pes Melody Makers Hope of Liberty.
Terezka nebyla výstavně ani lovecky aktivní, ale měla k obojímu určitě předpoklady. Měla velkou chuť neustále aportovat, přinášet všechno možné.
Byla psím parťákem, přítelem a měla nezastupitelné místo v rodině mého manžela a i v mém srdci.
Jsem ráda, že jí tady mohu věnovat alespoň tuto malou vzpomínku. Na tom, že jsme dospěli až k založení této chovatelské stanice, má svůj podíl.
Terezka Libošovská Blata